Japonsko

Jo tam jsem taky nebyl.
Život jde dál.
A od teď je všechno uplně jinak!

Zrcadlo

Někdy je lepší jej nastavit rovnou. ale komu se chce dívat detailně na sebe, že jo.

Někdy jsou ty charaketry lidí jasnější zezadu. A nebo z dálky.




Ovšem, že sociálním životem jsme živi. Ale člověk přesto má potřebu být sám, není liž pravda?


Tento blog je opravdu jediné místo, kde se můžu svobodně vyjádřit. Ani na Facebooku to nejde tak upřímně. A pozérsky.



A abych nezapomněl:



krásné věci

Nové spády

Člověk je tvor omezený, nebo jsem to jenom já?

Uvařme si zlínskou náladu. Vezměme několik červených cihel jako základ. Vraž do toho několik krásných lidí, lehce s nimi (multimediálně či normálně) komunikuj až do rána. Necháme na čtyři hodiny uležet, poté jdeme do školy s kruhy pod očima. Vracíme techniku s dechem plným alkoholu doufajíc, že to ten vysoký pán pochopí, že si tím taky prošel, hlavně když nezapomeneš pláštěnku nebo tulipán.

Také se posadíme do lavice, posloucháme důležité vědomosti starších a zkušenějších, ale myslíme při tom na něco jiného, považujeme pohled z okna za inspirativní, nebo si píšeme příspěvek na blog.


Navážeme vztahy, prožijeme několik krásných chvil intenzivních, o kterých si přejeme, ať nikdy neskončí, ta energie ať trvá věčně a furt.

Podle chuti kombinujeme již několikrát kombinované. Zlijeme se a podáváme šílené.