Tak tohle je ono...

Vlny noci (Waves of night) from Ondrech Alex Péča on Vimeo.

Chtěl bych se vrátit do dubna... prosím... udělám spoustu věcí jinak ... a některé stejně... ale chtěl bych to zažít ještě jednou ... hlavně nenechám zlé činy, aby se opět udály... abych byl schopen fungovat ... abych své vzpomínky neztratil... ale Vlny noci za to stály a jsou takové, jaké mají být ... děkuji vám všem za to, co jsem s vámi mohl prožít ... zítra měním svůj svět ... nový začátek, nové dojmy, nové zkušenosti ... a co když opět upadnu? ... NE!!!

Nálada

Ty woe! Jestli chytím toho hajzla, co mi ukradl všechny věci, vlastnonožně ho dokopu, protože už mi pěknejch pár dní neskutečně kurví náladu! Užij si celý můj život, debile!

Tak jsem si ulevil a teď vážně... člověk si nemůže být ničím jistý. Když má nějaké zázemí, musí se hlídat, aby neupadal do letargie. Když o to přijde, je v hajzlu, konec filosofování. Bohužel (bohudík) já se od tama musím vyhrabat velmi rychle, až příliš rychle... a klouže to... a jak vylézám, tak stejně osírám spoustu jiných věcí. A ten puch se ze mě smyje až za dlouhou dobu.

Ale Ondrášku, ty jsi přece na tom stále dobře, seš zdravej, nic tě nebolí, studuješ vysokou školu, máš co jezt, kde spát...
Hm, a co jako?