Ty woe! Jestli chytím toho hajzla, co mi ukradl všechny věci, vlastnonožně ho dokopu, protože už mi pěknejch pár dní neskutečně kurví náladu! Užij si celý můj život, debile!
Tak jsem si ulevil a teď vážně... člověk si nemůže být ničím jistý. Když má nějaké zázemí, musí se hlídat, aby neupadal do letargie. Když o to přijde, je v hajzlu, konec filosofování. Bohužel (bohudík) já se od tama musím vyhrabat velmi rychle, až příliš rychle... a klouže to... a jak vylézám, tak stejně osírám spoustu jiných věcí. A ten puch se ze mě smyje až za dlouhou dobu.
Ale Ondrášku, ty jsi přece na tom stále dobře, seš zdravej, nic tě nebolí, studuješ vysokou školu, máš co jezt, kde spát...
Hm, a co jako?
Žádné komentáře:
Okomentovat